27. 10. 2008
Akciové trhy v září ovládala panika. Nejen jednotlivé tituly, ale i široké indexy všude na světě podléhaly mimořádným denním výkyvům podle toho, jak rychle se měnily zprávy týkající se kupovaných, bankrotujících nebo státem zachráněných bank. Ruský akciový index několikrát přerušil obchodování. Po odmítnutí záchranného plánu americkým Kongresem utrpěly americké akciové indexy největší jednodenní propad po mnoha letech a i v celé své historii. V září ztratil S&P500 -9,08 %, MSCI Europe -11,89 % a MSCI World -10,97 %.
V průběhu září byla důvěra ve finanční sektor značně otřesená. Paniku spustily obavy z krachu investičních bank poté, co Lehman Brothers musel požádat o ochranu před věřiteli. Ostatní ohrožené instituce, např. Merrill Lynch buď našly kupce nebo pomoc u americké vlády (hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, pojišťovna AIG). Paniku následovanou největšími poklesy vystřídala v polovině měsíce euforie s největšími jednodenními nárůsty za posledních několik let. Několik nouzových opatření na chvíli vracelo investorům naději a ztráty akciových indexů korigovalo. Po dočasném zákazu short prodejů akcií finančních institucí americkou komisí pro cenné papíry a záchraně pojišťovny AIG se trh na chvíli odhodlal k růstu. Obavy z neschválení záchranného plánu americkým Kongresem, komplikace při jeho projednávání a nakonec i jeho odmítnutí sněmovnou reprezentantů způsobily akciím další hluboké ztráty. Po problémech amerických bank přišly na řadu koncem měsíce i evropské. Zestátnění belgicko-nizozemské Fortis a anglické hypoteční banky Bradfrod & Bingley, či vládní pomoc belgické bance Dexia a německé Hypo Real Estate nasvědčovaly, že ani evropský finanční sektor není v dobré kondici.
Z amerických makrodat, která však byla spíše ve stínu finančních událostí, v září vycházela lepší čísla k inflaci, ale horší k trhu práce a k HDP. Díky levnější energii klesly v USA spotřebitelské ceny. Naopak nezaměstnanost překvapila skokem v růstu až na nečekaných 6,1 % a meziroční růst HDP ke konci druhého kvartálu byl nečekaně snížen na 2,8 %. Klíčová evropská makrodata nenaznačovala, vyjma mírného poklesu inflace, zlepšení. Pokles průmyslové produkce v Německu, revize ekonomického růstu EU směrem dolů, propad indexu podnikatelské důvěry v Německu a Francií potvrzovaly zhoršující se makroekonomický obraz Evropy.
Zpomalující česká ekonomika, mírnější inflace a turbulence na akciových trzích nahrávaly také v září českým dluhopisům. Meziměsíční růst indexu EFFAS ve výši 1,13 % vylepšil jeho výkonnost od začátku roku již na téměř 5 %. Sazby peněžního trhu mírně vzrostly ze 3,85 % na 4,01 % (1Y Pribor). V září inflace potěšila. Dynamika meziročního růstu spotřebitelských cen zpomalila z červencových 6,9 % na srpnových 6,5%. Výrazně zpomalil i růst cen zemědělských výrobců. Naopak nepříjemným překvapením byl vzestup cen průmyslových výrobců. Celkově se ale inflační tlaky snížily zejména díky výraznému poklesu cen komodit na globálních trzích.
Jednání bankovní rady ČNB o úrokových sazbách skončilo podle očekávání, třebaže část trhu jejich snížení očekávala. Centrální banka ponechala klíčovou sazbu nezměněnou na úrovni 3,5%. Pouze dva členové hlasovali pro její snížení. Nejistota ohledně vývoje na globálních trzích a nadcházející mzdová vyjednávání byly hlavními důvody pro odložení rozhodnutí snížit sazby, pravděpodobně až na listopadové zasedání.
Česká měna naznačovala v září spíše pokračující tendenci k oslabování, třebaže její směr v průběhu měsíce nebyl vůbec jasný. Do první poloviny měsíce česká měna dočasně posilovala v situaci zvýšené nejistoty na globálních trzích. Posléze ale v důsledku vývoje USD/EUR a po zveřejnění meziročního propadu srpnových exportů koruna oslabovala a vracela se k úrovním, na kterých měsíc začínala. Meziměsíčně se kurz CZK/EUR příliš výrazně nezměnil.
Leoš Bartoň
portfolio manažer
